Modrásci - LIFE Ze života hmyzu
Modrásci černoskvrnný, bahenní a očkovaný (Maculinea arion, M. nausithous, a M. teleius)
Projekt je zaměřen také na 3 druhy modrásků, které mají složitý vývojový cyklus a v naší krajině jsou vázáni na louky a pastviny. Prvním druhem je náš největší modrásek – modrásek černoskvrnný. Část území Bílých Karpat a Beskyd, hlavně v oblasti Valašska, jsou jedním z posledních míst, kde se vyskytují relativně životaschopné a stabilní populace. Housenky motýla žijí hlavně na mateřídouškách nebo dobromysli. Poté se spouštějí na zem, kde si je najdou dělnice mravenců rodu Myrmica, které je odnesou do svého hnízda v zemi a starají se o ně. Housenky ovšem nejsou tak nevinné, jak by se mohlo zdát, živí se totiž larvami mravenců. Modrásek černoskvrnný žije na suchých, k jihu obrácených extenzivních pastvinách s nezapojeným drnem.
Ovce, které se zde pasou, se vyhýbají právě mateřídoušce, která jim nechutná. Na takových pastvinách se líbí i mravencům. Plošek s mravenci a mateřídouškou potřebuje motýl k životu v krajině více. Je totiž dokázáno, že sem tam některá z populací vyhyne, buď vlivem nemocí, či nepřízní počasí a je nutné, aby takových malých mikro populací bylo v blízkosti více. Motýli v čase totiž můžou ze sousední populace znovu kolonizovat krátkodobě opuštěnou pastvinu. Složitý vývojový cyklus, opouštění pastvy nebo zalesňování pastvin přivedlo tento druh na pokraj vymření. Změna hospodaření a úbytek tohoto druhu úzce souvisí s mizením starých hospodářů, které ještě na Valašsku můžeme potkat.
Podobný vývojový cyklus mají i další dva cílové druhy, které jsou také závislé na mravencích rodu Myrmica. Jsou jimi modrásek bahenní a modrásek očkovaný. Na rozdíl od předešlého druhu potřebují k vývoji housenek porosty krvavce totenu, který roste na vlhkých loukách. Příčiny úbytku těchto motýlů jsou také známé, protože vlhká luční stanoviště s jejími vzácnými obyvateli doplatila na odvodňování krajiny a meliorace mokřadů.
